DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO
ZAMYŠLENÍ,
PÍŠE SE ROK 2023 A JÁ SE STÁVÁM DŮCHODKYNÍ.
Jsem seniorka.
I přesto, že mi tady budete psát,
že věk je jen číslo v kalendáři a podobně,
tak já to cítím jinak.
Když si uvědomím,
že v momentě, kdy mi začne nabíhat věk 64 let,
se už blížím k sedmdesátce, je mi fakt divně.
Znáte to, když vám je 18,
starší paní je pro vás kolem třicítky.
Když vám je třicet, tak se děsíte až přijde čtyřicítka,
Když vám je 40 tak zažíváte opozici Urana
a kolem 40 let se život většině lidí zcela otočí.
Psychologové tomu říkají KRIZE STŘEDNÍHO VĚKU,
ale my víme, že je to prostě opozice Urana
a ten otáčí kormidlem vašeho života.
Kolem 40 let se někdo rozvede,
jiný se přestěhuje, někdo se stane starostou,
jiný se zamiluje, prostě změna.
Když mám konzultaci s muži,
tak se často u některých vět usmívám.
Tvrdí například že žena kolem 40–50 let je super na sex,
Proč to tvrdí, v tom se také shodnou,
ale o tom psát teď nebudu.
/ jen krátce, už nechce děti,
je divoká, a je ochotna vše vyzkoušet/
I když já tedy znám ženy,
které po čtyřicítce děti chtějí a není jich málo……
Zpátky k věku.
Když je vám 50,
tak čtete moudra, že po padesátce je to nejlepší,
poradci se předhánějí v tom, aby vám zdělili,
že věk je jen číslo.
Dnešní ženy jsou v padesátce krasavice k pohledání
a samy sebe přesvědčují,
že se vlastně nic neděje
a každému na potkání vykládají,
že se na svůj věk necítí.
Některé dokonce věk zkreslují.
Potom přijde ŠEDESÁT LET,
vrásky se již tak lehce nedají skovávat,
aby člověk vypadal alespn trošku dobře,
chce velkou dřinu.
Nevím jak vy ,
ale já občas udělám nějaký pubertální kousek,
který se ke mně moc nehodí,
na facebooku se dočtu,
že bych se měla chovat více seriozně
a někdo mě pochválí,
většinou ten kdo chápe,
že takové blbnutí a výstřelky jsou léčba mého nitra,
které si prostě uvědomuje,
že stáří klepe na dveře......a až začne bouchat to bude.....
Nemám na to, aby si nasadila šnůru z perel,
oblékla se do kostýmku,
a vážnou tváří ukazovala vnějšímu světu,
jak jsem seriózní usedlá,
chovám se důstojně,
jsem si vědomá svého věku.
Byla bych ráda, kdybych taková mohla být, ale nejsem
A štve mě, že kam přijdu, už jsem všude nejstarší.
V autobuse mě často pouštějí sednout a usmívají se,
protože udělali dobrý skutek, pustili sednou seniorku.
A já? Sednu si ráda…..ale……uvědomím si,
proč mě pouštějí...
Když někam vstoupím, už se za mnou nikdo neotočí.
Už není proč, já vím.
Jsem neviditelná.
A byly doby,
že když jsem vstoupila například do hospůdky,
spočinulo na mě hodně zálibných pohledů.
Najednou toto není.
ALE VÍTE CO JE SUPER?
ŽE JE VELKÁ SPOUSTA JINÝCH KRÁSNÝCH VĚCÍ, PROŽITKŮ
A SVĚT MÁ JINÉ ROZMĚRY:)))))
i když náruč nějakého nabušené svalovce,
by taky nebyla špatné, že?
a tak : DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO
Martina Blažena Boháčová
spisovatel, astrolog
