MISTR JAN HUS ZEMŘEL ABY NAVŽDY ŽIL
MISTR JAN HUS ZEMŘEL, ABY NAVŽDY ŽIL
Na jihu Čech se v roce 1371 narodil v malé vesničce Husinci
/ okres Prachatice / muž,
který změnil nejen Čechy, ale i tehdejší Evropu.
Jmenoval se Jan Hus .
Žil v chudé rodině.
Narodil se v domku 36.
O Husově matce víme toho velmi málo,
neznáme ani její jméno.
Jedna legenda uvádí,
jak maminka vyprováze jící Jana
na studia prý sedmkrát za cestu padla na kolena,
modlíc se, aby Jan zdárně studoval.
Hus sám jen několikrát letmo se o své matce zmínil.
Vděčně o ní psal, jak ho naučila se modlit.
Hus předpověděl matce svou smrt upálením.
Jedenkrát skryl se před bouří a matka jej začala hledat.
Našla ho sedícího, jak ukazuje na od blesku zažehnutý hořící keř.
Pra- vil:
„Vidíš, matičko, jako tento keř, tak také já ohněm sejdu“.
Přes nedostatek zpráv o rodičích víme, že matka jeho,
byť prostá venkovská žena, vybavila ho upřímností,
hlubokou zbožností a poznanou pravdou plynoucí z víry.
O otci se ví jen to, že se jmenoval Michal.
Jen se někteří v historii zminují, že měl bratra.
A ten bratr měl syny.
Hus prý se o bratrovi zminoval před upálením.
Jan Hus se o otci nezmiňoval.
Jan Hus navštěvoval základní školu v Prachaticích.
Asi v 16 letech odešel studovat do Prahy.
Na univerzitě studuje filosofická fakulta, bakalář…
Studenti se tehdy měli skutečně co ohánět a žili většinou v bídě.
Někteří sloužili jako asistenti u profesorů, i s nimi bydlili,
posluhovali jim a uklízeli; říkalo se jim famulové.
I Hus byl takovým famulem u profesora Štěpána z Kolína.
Ten jej také uvedl do koleje v Karolinu, kterou zřídil král Václav IV.
Po studiu na artistické fakultě, která byla fakultou nejnižší,
pokračoval Hus dál a dosáhl titulu mistra a mohl již sám přednášet.
V roce 1402 se stal děkanem teologické fakulty a
později dosáhl hodnosti nejvyšší – stal se rektorem celé univerzity.
V r.1402 mu profesor Štěpán z Kolína,
jeho ochránce,
uvolnil cestu na kazatelnu v Kapli Betlémské,
kde potom Hus působil jako věhlasný kazatel mnoho let.
Později byl Hus vysvěcen na kněze a působil na farách v Praze,
což mu již zajišťovalo obživu.
Více než theologii inklinoval však Jan Hus k filosofii;
později se přimkl k politickému a národnímu dění.
Spřátelil se s Jeronýmem Pražským,
jenž vystudoval v Anglii a poznal zde dílo Jana Viklefa.
propagátor reforem římskokatolické církve.
Seznámil se z jeho knihami.
Jan Hus počal ve svých kázáních mluvit o církevních zlořádech.
„Lidé žijí hříšným životem, porušují svatá přikázání,
ale jsou-li bohatí, koupí si odpustky a je jim odpuštěno.
Máme dva papeže a oba jen shánějí peníze na válku.
Ze svaté víry dělají kramářský obchod.
S kněžskými úřady se kšeftuje jako u koňského handlíře.
Církev vydělává velké peníze a s prostým lidem nemá nikdo slitování.“
Betlémská kaple byla při všech kázáních plná lidí.
Jan Hus jim mluvil z duše.
Dokázal pojmenovat věci, nad kterými i oni přemýšleli.
Na venkově, ale hlavně v Praze rostla nespokojenost stále víc.
Pražští faráři podali na Husa stížnost.
Arcibiskup se snažil celý spor urovnat.
Situace v Praze se však stále zhoršovala
a v celém českém království rostly nepokoje.
Nepomohlo, že Hus byl vykázán z Prahy na venkov.
O jeho kázáních pod širým nebem se vyprávělo po celých Čechách.
Lidé za ním chodili ze širokého okolí.
A tak do německé Kostnice byl svolán velký církevní sněm,
který měl v církevních záležitostech zjednat pořádek.
Na něj byl povolán i Mistr Jan Hus.
V říjnu roku 1414 se vydal do Kostnice se svými přáteli
Petrem z Mladenovic, Janem z Chlumu a Václavem z Dubé.
Jakmile dorazili do Kostnice,
začal si Jan Hus připravovat svou obhajobu před sněmem.
V kostnici byl zatčen a uvězněn v dominikánském klášteře.
Půl roku strávil ve vězení.
Nakonec se přece jen slyšení před církevními hodnostáři domohl.
Církevní představitelé ho ale neposlouchali,
okřikovali ho a spílali mu.
Vyzvali ho, aby své názory odvolal.
Mistr Jan Hus to odmítl.
Proto byl odsouzen k smrti
a hned příští den předán světské spravedlnosti
a jako kacíř upálen na hranici.
Jeho popel byl vhozen do Bodamského jezera,
aby po něm na světě nezůstala žádná stopa.
Bodamské jezero je druhé největší jezero v Alpách.
