DEN SLOVANSKÝCH VĚROZVĚSTŮ CYRILA A METODĚJE

STÁTNÍ SVÁTEK   CYRIL A METODĚJ.  Dne 5.7.22

Cyril a Metoděj přišli kolem roku 863 na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu,

byli až do poloviny 19. století nazýváni v českých zemích jako Crha,

tedy zkomoleninou jména Cyril,

a Strachota, kteréžto jméno vzniklo chybným překladem řeckého jména Methodios.

překladatel se pravděpodobně domníval,

že jméno je odvozeno od latinského pojmu „metus“ označujícího strach,

a z Methodia tak vyrobil českého Strachotu.

Jejich příchod například každoročně slavíme 5. července,

ale oni v tu dobu vůbec nepřišli.

K sídlu moravských knížat, dorazili už na jaře.  pravděpodobně kolem 9. března.

Proč se tedy jejich svátek začal slavit až v červenci?

Začátek března se k oslavám z hlediska liturgie moc nehodí,

protože spadá do předvelikonoční postní doby,

svátku navíc v tu dobu nepřeje ani počasí.

Přesunutí na 5. července navíc „předsadilo“

Cyrila a Metoděje před svátek upomínající na mučednickou smrt Jana Husa,

kterou si připomínáme o den později, 6. července.

Na řadě soch a jiných uměleckých děl v Čechách a na Moravě jsou

Cyril a Metoděj znázorňováni jako biskupové.

Pravděpodobně však biskupy nikdy nebyli.

Bratři pocházeli ze Soluně

a na Velkou Moravu byli vysláni byzantským císařem Michaelem III.

a patriarchou Fotiosem.

Ti se rozhodli vyhovět žádosti moravského knížete

Rostislava o duchovní a učitele, jež by mu pomohli založit na Moravě novou církev.

 V říjnu 1994 byl pravoslavnou církví v Českých zemí a na Slovensku prohlášen za svatého.

Bylo to v Brně a v Prešově. Církevní svátek má 28.října.

Velkomoravská říše byla rostoucí říší uprostřed Evropy.

Její kníže Rastislav pozval byzantské učence Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu,

aby sem přinesli křesťanskou víru.

Cyril a Metoděj přinášejí do našeho regionu nejen křesťanskou víru, ale i kulturu.

Kníže Rastislav pochází z dynastie mojmírovců,

Byl to druhý velkomoravský kníže.

Upevnil Moravské knížectví

a proti očekávání začal provádět svou vlastní politiku.

Přítomnost byzantské misie na Moravu pochopitelně vyvolala velkou nevoli

u krále Ludvíka Němce,

který v ní spatřoval ohrožení svých dosavadních zájmů na Moravě. 

L.P. 864 Ludvík znovu vytáhl na Moravu, 

se svým početným vojskem překročil řeku Dunaj

a oblehl Rostislava na hradě Děvín (Bratislava).

Za bezvýchodné situace se nakonec moravský kníže podvolil

a spolu s ostatními velmoži potvrdil přísahou věrnost králi Ludvíkovi.

Rostislav se však se svým vynuceným pokořením odmítl smířit.

A začal bojovat. 

Jenže byli odraženi markrabím Karlomanem.

Karloman následně zpustošil Nitransko a donutil Rostislavova synovce Svatopluka,

aby s ním uzavřel takzvaný separátní mír.

Velkomoravský kníže Rostislav správně vytušil,

že jeho synovec Svatopluk chystá zradu, a

tak pod záminkou hostiny pozval Svatopluka na hradiště u Mikulčic.

Mladý a velmi ctižádostivý Svatopluk však pochopil,

že se jedná o past, a naopak sám nachystal svému strýci léčku.

Rostislava  zajal a vydal svému novému spojenci Karlomanovi.

Ten ho dal okamžitě dopravit ke dvoru východofranského krále Ludvíka,

který ho nechal oslepit.

Slavný velkomoravský kníže Rostislav byl pak doživotně uvězněn v klášteře sv Jirmana,

kde patrně i nakonec po L.P. 872 zemřel.

Na jeho místo pak nastoupil jeho synovec Svatopluk.

VIDEO 

www.facebook.com/martinablazena.bohacova/videos/384974713724482