17. 04. 2022
17.4.1960
Zrcadlo,
stojím před tebou a dívám se na svou tvář.
Usmívá se na mě ta velká vráska mezi obočím.
Vždy jsem si myslela, že jsem frajerka,
a že si ten život ochočím.
Tolik osobností a koučů hlásalo věty,
že stačí si jen přát,
a ovlivním to, co se má stát.
Jen nikdo z nich neříká,
že když člověk plánuje,
Pán Bůh že se směje,
protože v životě,
se to, co se má stát, děje.
Stojím před zrcadlem a dívám se na svou tvář.
Chtěla bych být mladá a stále krásná.
Najednou v oku vidím jiskru, zář,
a moje duše volá, vždyť si hvězda jasná.
Až jednou nebudeš,
přec budeš navždy stále.
Na nebi mezi milionem hvězd,
v té energetické spleti cest,
budeš zářit dále.
Zůstane stopa tvého bytí.
A v tvých potomcích pokračuje tvé žití.
V tvé tvorbě, kterou jsi tu zanechala,
zůstane stopa i když malá.
Dívám se do zrcadla a vidím svou tvář.
Vrásky zmizely a zůstala zář.
To je má duše, která září
a kterou nezajímá věk v kalendáři.
Slavím 62 let a moje velké přání,
ABY BYL LEPŠÍ TENTO SVĚT.
KÉŽ BY.
