JÁTRA MAJÍ VLIV NA STAV KŮŽE
KDYŽ SE VĚNUJEME DETOXIKACI JATER,
POUŽÍVÁME REGALEN.
Další produkty,
které jsou vhodné pro vaše játra najdete zde:
www.astrobohacova.cz/JATRA-ZLUCNIK-TRAVENI-DETOX-TELA-METABILISMUS-c18_84_2.htm
v PŘÍPADĚ, ŽE MÁTE SVÉ REGISTRAČNÍ ČÍSLO,
můžete si nakoupit v každém centru ENERGY,
Když se vám nikam nechce chodit,
můžete si nechat poslat balíček.
Zde je odkaz pro vás www.energycentrum.cz/?_fid=qavq
a jdeme k informacím, které byste měli znát.
Játra hrají důležitou roli při trávení,
protože produkují žluč,
která pomáhá lépe zpracovat
a vstřebat živiny v tenkém střevě.
Jestliže játra nepracují tak, jak mají mohou se vyvinout trávicí problémy.
Pokud se žluč netvoří správně,
vede to ke vzniku syndromu dráždivého tračníku,
k intoleranci tuků,
intoleranci alkoholu, nadýmání břicha, zácpě a žlučovým kamenům.
Když si myslíte, že pijete dost tekutin,
ale stále máte tmavou barvu moči,
může to být jeden z časných příznaků poškození jater.
Moč v tom případě mívá hnědou, jantarovou nebo oranžovou barvu kvůli zvýšené hladině bilirubinu v krvi.
Bilirubin je zvýšený, protože se ho játra nedokážou zbavit a vylučují ho ledvinami.
Tmavá moč může být také způsobena dehydratací, vedlejšími účinky užívání antibiotik, užíváním doplňků s vitamíny skupiny B, infekcí močových cest, nedostatkem enzymů nebo nesprávnou funkcí ledvin.
Když se žluč nevytváří v dostatečném množství, mění se i barva stolice. Namísto toho, aby byla hnědá, může být světle žlutá, jílovitá nebo šedá.
Pokud se to stane příležitostně, není to nebezpečné. Ale pokud se to stává často, vyhledejte pro jistotu svého lékaře, aby vyšetřil vaše játra.
Játrům je potřeba věnovat pozornost, když člověk natéká. Zadržují se tekutiny zejména v kotnících a nohách.
- Zvýšená svědivost pokožky
Jestliže se pokožka stává citlivější, často svědí a odlupuje se. Je přecitlivělá na dotek. Je potřeba řešit játra
Můžete také spatřit zvýšenou tvorbu modřin a zvýšenou viditelnost žil v těle.
Vaši pokožku udržíte hydratovanou pomocí pleťového krému, ale svědění a citlivost pokožky se nezlepší, dokud nebudou v pořádku játra.
Lidská kůže (latinsky cutis, řecky derma) je orgán, který pokrývá tělo,
odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí.
Tím je chrání před horkem a chladem, před mechanickým poškozením,
infekcí a dalšími nepříznivými vlivy.
Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m²,
což z ní dělá největší orgán lidského těla.
Tloušťka lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda); nejtenčí je kůže na očních víčkách, uchu, penisu[2] a také na vlasové části hlavy.
Lidská kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:
ochranná funkce: je bariérou mezi vnějším a vnitřním prostředím. Kůže chrání tělo proti vnikání škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením.
Smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů, nervových zakončení, které reagují na teplo, chlad, tlak, nebo bolest.
Termoregulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév a potních.
Skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladněny i vitamíny rozpustné v tucích.
Vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajišťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety / pot a maz/) přispívají k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý prostředek termoregulace organismu.
Resorpční funkce: přes kůži je možné do těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, které lze do kůže vtírat. Masti.
Přes kůži je také možné absorbovat dýchací plyny.
Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množství látek.
Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy.
Estetická funkce a komunikace skrze kůži: např. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince.
Kůže člověka se skládá ze dvou základních částí, pokožky, škáry. S podkladem je spojena podkožním vazivem.
Pokožka[
Pokožka (epidermis) je tvořena mnoha vrstvami buněk dlaždicového epitelu.
EPITELOVÁ TKÁN – je krycí tkán, která je tvořena buňkami, které na sebe těsně naléhají a minimem mezibuněčné hmoty.
Horní vrstvy kůže neustále rohovatí, odumírají a odlupují se.
Je to způsobeno tím,
že buňky v horních vrstvách pokožky se postupně více a více vzdalují od zdroje krve a živin,
takže pozvolna degenerují,
naplňují se keratinem (rohovinou) a odumírají.
Veškerá pokožka se obmění asi za tři týdny.
Za celý život se z člověka oloupe asi 18–22 kg mrtvých buněk kůže.
Buňky ve spodních vrstvách kůže se neustále dělí a vytlačují starší buňky k povrchu.
Součástí spodních vrstev pokožky je mj. pigmentové barvivo melanin,
které chrání tělo před škodlivými účinky UV ZÁŘENÍ.
Pokožka neobsahuje žádné kapiláry (vlásečnice) a většinu živin získává ze škáry.
Škára
Druhou vrstvou kůže je škára,
pevná a pružná vazivová vrstva kůže.
Je tvořena sítí kolagenových a elastických vláken.
Na hranici pokožky a škáry se nacházejí škárové papily, ve kterých jsou kapilární sítě a nervová zakončení.
Za účelem dosažení větší plochy,
kterou do pokožky pronikají živiny, jsou papily silně zvlněné.
Právě jedinečné zvlnění papil je důvodem k odebírání otisků prstů,
které zkoumá daktyloskopie.
Daktyloskopie je nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a na ploskách nohou. Průběh těchto linií je pro jedince charakteristický a do jisté míry dědičný. Tato jedinečnost je v kriminalistice využívána pro identifikaci osob.
Ve škáře je množství nervových zakončení. Nervová tělíska:
Meissnerova tělíska (hmatová) – čidla dotyku… Meissnerovo tělísko je mikroskopický smyslový orgán, který pomáhá přijímat informace o hmatových podnětech
Krauseova tělíska – receptory chladu… Krauseho tělíska jsou mikroskopické senzorické orgány uložené v kůži, která patří mezi termoreceptory a jsou schopna registrovat chlad.
Ruffiniho tělíska – receptory tepla….. Účinnost Ruffiniho tělíska je teplotně závislá, pokud teplota v okolí stoupá, zvyšuje se jeho citlivost, a naopak se snižující teplotou klesá.
Škára obsahuje vlasové folikuly, vlasová folikula je tkán, ze které vyrůstá vlas.
potní žlázy, mazové žlázy a krevní cévy.
Ztráta pružnosti škáry je přirozeným projevem stárnutí – kůže se uvolňuje a skládá do záhybů a vrásek.
