Kategorie

Podporuje mojeID

15. 12. 2021

JAK PEČOVAT O SVŮJ MOZEK - VIDÍME MOZKEM

 

Můj mozek a jeho vliv na to, jak vidím?

Když se člověk začne zajímat o své tělo, dozví se mnoho zajímavostí.

Spoustu věcí by měl dávno znát.

Já najednou zjišťuji, že je tolik věcí, které nevím. Anebo vím?

Rozhodně je čas si některé věci zopakovat.

Tak jsem se zamyslela nad tím

CO MÁ MŮJ MOZEK SPOLEČNÉHO S TÍM, JAK VIDÍM?

Dočetla jsem se, že celá 1/4 mozku je určena pro vidění.

Je to mnohem víc než u ostatních smyslů.

Když se podíváme na oční pozadí uvidíme optický nerv.

Optický nerv na očním pozadí je vlastně výběžkem mozku.

Když budeme cestovat očním nervem dovnitř,

dostaneme se přímo do něj.

Naše oko je jakýmsi oknem,

ve skutečnosti vidíme mozkem.

Takže oči jsou brána do duše? Ne. Oči jsou brána do mozku:))))

 

 

Oko je jen 1. krok. kam zamíří obraz,

ale většinu práce zde odvádí mozek.

Náš mozek je dokonale nedokonalý.  

 

 

Kdykoli se na něco podíváme,

vidíme okolní svět vcelku, najednou. 

Prostě spojený celek. 

 

Všechny aspekty viděného obrazu jsou

ale mozkem zpracovávány zcela odděleně.

 

Jak velký zázrak je, že normálně vidím.

Někteří lidé to tak nemají. 

Například 

Někdo nedokáže rozeznat barvy.

Jiní, což je ještě zvláštnější, nejsou schopni vnímat pohyb.

 Je to, jako byste neustále sledovali řadu momentek za sebou.

Poškození „tvářové“ části mozkové kůry

(slovo tvářová je v uvozovkách proto, že tato část zpracovává i jiné informace)

způsobí,  že lidé přestanou poznávat tváře,

včetně své vlastní v zrcadle.

 

U zdravého člověka mozek dokáže sloučit všechny tyto zrakové elementy tak,

že svět vidíme v jednom souvislém plynulém toku.

 

 

Jak poznáme, co vidíme?

Dejme tomu, že jste se podívali na tvář člověka, kterého máte rádi.

 Tvář se přitom trochu pohnula, třeba se usmála.

Jak ji vidíte? Jak poznáte, že to je tvář, a ne něco jiného?

Od tváře se odrazily světelné paprsky.

Prošly vašima očima a dopadly na sítnice 

(teninké blanky na jejich zadní vnitřní ploše).

Tvoří je několik vrstev různých druhů nervových buněk.

Ty převedou informace o tvaru, barvě, směru pohybu

a prostorové hloubce do řeči nervových vzruchů.

 

 

UPOZORNĚNÍ:

už sítnice zpracovává některé složky zrakového vjemu zvlášť.

 

Jinak řečeno:

zrakové čidlo „rozloží“ zrakový vjem,

v našem případě tvář, na jednodušší „prvky“.

 

Ze sítnice vzruchy putují jedním milionem nervových vláken

zrakového nervu nejprve do zrakové části mezimozku.

 

Z MEZIMOZKU se zmíněné „prvky“ dostanou do zrakové mozkové kůry 

v samém pólu týlních laloků mozku.

 

Označuje se V1 (V je od slova vizuální, zrakový, číslo 1 znamená první, primární, protože jde o první místo, kde se zrakové informace v mozku zpracovávají).

Po zpracování se odtud informace stejně bleskově předávají do dalších zrakových částí mozkové kůry, které jsou v týlních lalocích mozku a přilehlých částech laloků spánkových a temenních.

Všech zrakových oblastí mozkové kůry je víc než třicet.

 

Skládání obrazu

Základní zrakové informace (tvar, barva, směr pohybu, prostorová hloubka)

putují ze sítnice až do různých částí zrakové mozkové kůry souběžně,

 jako byste kopírovali celé složité obrazce najednou.

Přesuny informací přitom trvají jen zlomky sekundy.

Na každé úrovni cesty ze sítnice přes zrakový mezimozek a V1/

ZRAKOVÁ MOZKOVÁ KURA

/  do dalších oblastí se přitom „kopie“ trochu přepracuje.

 

Připomínám, že slovo „kopie“ je ve skutečnosti činnost stovek milionů až miliard synapsí přesně uspořádaných v čase a prostoru.

 

Synapse je spojení neuronů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání vzruchů

 

Stačí malé narušení, a už vidíte svět kolem sebe docela jinak, než jste-li zdraví.

 

Od jisté úrovně začne zraková kůra tyto základní zrakové informace, pohyby, světelné rozdíly, tvary a barvy, které odpovídají tváři, opět „skládat“.

Takže ta zraková kura  dá dohromady oblast čela s vlasy, oči, nos, ústa i bradu.

Ve „tvářové oblasti“ zrakové kůry se „složí“ tvář celá.

 

Téměř současně se tento nový záznam porovnává se záznamy v dlouhodobé paměti.

 

V dlouhodobé paměti máte uloženy informace

Okamžitě víte, zda jde o člověka, kterého znáte,

nebo o tvář neznámou.

 

Potom je citová pamět…..

Porovnání s citovou pamětí navíc určí,

zda jde o tvář vyhlížející mile,

zlostně nebo nedůvěryhodně.

 

 

Z toho plyne důležitá věc.

Mozky lidí ani zvířat svět nekopírují ani „nefotografují“,

 

ale doslova vytvářejí.

 

A to více nebo méně přesně.

 

Proto se může stát, že za neobvyklých světelných podmínek

(nebo máme-li strach)

uvidíme ve zkroucené větvi hada.

 

 

 

Propojování informací  informace se propojují,

Na hranicích spánkové, temenní a týlní mozkové kůry 

se zrakové, sluchové (ale i prostorové a dotykové) informace mohou vzájemně propojovat.

Jestliže tedy tvář, na kterou se díváte, právě mluví, poznáte to.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ